O lásce
Miluji být s tebou,
miluji tvoje dotyky.
Miluji,když se na mne rty tvé smějou,
miluji to jako ty.
Miluji ty chvíle, které mě hřejou,
když myslím na tebe,
tají se mi dech.
Když tě mám u sebe,
běhá mi mráz po zádech.
Znáš to moc dobře.
Já jsem tvá jediná,
ale i ty jsi můj jediný.
Milujeme se spolu,
s pocitem bez viny.
Jednou přijdeš za mnou a říkáš,
že moje děti budou i tvoje.
A víš, že já vím,
že pravda v tom je.
Láska je sladká, je k smíchu,
ke spáchání nevinného hříchu,
také k slzám dovést může,
kdo je jí polapen kvete, jako růže.
Kdo ji nepoznal, cítí se sám,
nenaučí se nevinným hrám.
Ona je silná a umí se prát,
kdo ji pozná, má ji vážně brát.
Pomůže Ti v nejhorších chvílích
a dokáže nevést na cestu ke správnému cíli.
Může být všude a Ty ji přesto nevidíš,
dyž ji má druhý, tak mu ji závidíš.
Někdy Tě potká zůstaneš ní,
pocit štěstí Tě nemine.
Někdy Tě potká a jde dál,
přesto má moc, jak sám král!
Už blíží se půlnoc
Snad pomalu usínám
čas ztrácí svou moc,
když na tebe vzpomínám.
Vzpomínám na chvíli,
kdy byl jsi se mnou
proč nemám dost síly,
proč chci být jen s tebou.
Proč nemám dost odvahy
říct ti, co cítím,
snad bojím se pravdy
mám strach, že se zřítím.
Nevím, co říct,
když díváš se mi do očí,
snad mám chuť tě svléct
a strávit noc ve tvém náručí.
Vím, že je to pouhé snění,
musel by se zázrak stát.
Nechci zůstat v zapomnění,
jen o tobě si nechat zdát.